Tőtippan

Ano, milička je výborně mrazuvzdorná až do -23 °C (patří do zóny 6a). Nemusíte se tedy bát vymrznutí. Jediným reálným nepřítelem v zimním období je pro ni zimní mokro, které může zkrátit její životnost. Klíčová je proto výsadba do propustné půdy, aby přebytečná voda mohla snadno odtékat.

Rozhodně! Na jaře a v létě vás potěší svěže zelenými listy, které se ale s blížícím se podzimem začnou úžasně zbarvovat. Postupně chytají hřejivý oranžový až vínově červený nádech. Společně s narůžovělými latami květů tvoří na podzimní zahradě nepřehlédnutelnou podívanou.

Nemusíte mít absolutně žádné obavy, milička není toxická ani jedovatá. Je zcela bezpečná pro kočky, psy i další domácí mazlíčky. Pokud by vaši zvířecí společníci tuto trávu ze zvědavosti omylem okusovali, nehrozí jim žádné zdravotní nebezpečí.

V plné síle a během květu dosahuje milička kompaktní výšky kolem 50 centimetrů. Díky tomuto střednímu vzrůstu je velmi univerzální a neutlačuje své okolí. Můžete ji bez obav umístit do popředí nebo střední části záhonu, aniž by stínila nižším trvalkám.

Tato okrasná travina vykvétá v pozdním létě, přesněji během srpna a září. Vytváří drobná květenství ve tvaru laty, která mají krásnou růžovou barvu. Květy jsou tak jemné a je jich takové množství, že na pohled připomínají nadýchaná růžová oblaka vznášející se těsně nad listy.

Tato travina je dokonalým doplňkem pro suchomilné trvalky. Výborně se doplňuje s rostlinami jako jsou echinacey, rozchodníky, levandule, šalvěje nebo bělotrny. Její jemná struktura dokáže celou výsadbu vizuálně sjednotit a krásně zjemnit tvrdší tvary ostatních květin.

Milička miluje plné slunce a teplo. Pro úspěšné pěstování potřebuje dobře propustnou, ideálně písčitou půdu, kde se nebude držet voda. Těžkým a trvale zamokřeným půdám se určitě vyhněte, protože by rostlině mohly uhnít kořeny.

Ano, miličku můžete bez problémů pěstovat v nádobách na slunném balkoně či terase. Dbejte ovšem pečlivě na to, aby měl květináč na dně odtokové otvory a kvalitní drenážní vrstvu (např. z keramzitu). V nádobě zemina snáze proschne, takže ji v létě nezapomeňte kontrolovat a mírně zalévat.

Tato tráva má velmi nízké nároky na vláhu a je výborně tolerantní ke krátkodobému suchu. Zálivku vyžaduje pouze těsně po výsadbě, než sazenice dobře zakoření. Během léta už se o ni prakticky nemusíte starat, zalévejte pouze při extrémních a dlouhotrvajících vlnách veder.

Zaschlé listy a květy ponechte na rostlině po celou zimu. Nejenže vypadají nádherně pod vrstvou námrazy či sněhu, ale také přirozeně chrání střed rostliny před zimní vlhkostí. Celý trs seřízněte až na jaře, ideálně v březnu nebo začátkem dubna, těsně před tím, než začne rostlina znovu rašit.

Ideální spon pro výsadbu je 50 cm od sebe. Na jeden metr čtvereční doporučujeme vysadit zhruba 4 sazenice. Tento rozestup zajistí, že bude mít každá rostlina dostatek prostoru pro růst, ale zároveň brzy vytvoří krásně zapojený vzdušný porost.

Milička (Eragrostis spectabilis) je vytrvalá okrasná tráva původem ze Severní Ameriky. Její největší předností je naprostá nenáročnost – je ideální pro začátečníky, netrpí škůdci ani chorobami a skvěle odolává suchu. Od srpna do září tvoří nádherná růžová oblaka květů, která doslova září nad trsy listů.

Pravděpodobně za to mohlo zimní mokro a příliš těžká půda. Pokud je zemina vysoce jílovitá a drží vodu, kořeny miličky mohou přes zimu uhnít. Problémům předejdete tím, že do půdy při výsadbě přimícháte hrubý písek nebo drobný štěrk pro výrazné zlepšení drenáže.

Vůbec ne! Milička je známá tím, že je zcela bez chorob a bez škůdců. Nemusíte tak vůbec řešit žádné chemické postřiky ani složitou prevenci. Je to naprosto bezstarostná rostlina, která svou vitalitou udělá radost úplně každému pěstiteli.

Určitě ano, milička je velmi oblíbená k řezu. Její vzdušné růžové laty dodají objem a neuvěřitelnou lehkost každé letní i podzimní kytici. Floristé ji navíc s oblibou používají na sušení, takže vám její květy mohou zdobit domov i ve formě krásných zimních suchých aranžmá.

Protože k vám dorazí hotová silná sazenice, nejlepší a nejrychlejší způsob množení v dalších letech bude dělení trsů. Jakmile se tráva po několika sezónách rozroste, stačí ji velmi brzy na jaře opatrně vykopat, rýčem nebo ostrým nožem rozdělit na několik menších částí a ty ihned zasadit na nová slunná místa.