Madármályva Burgundy Wine

Žloutnutí listů může mít dvě hlavní příčiny:

1. Přemokření: Pokud rostlina stojí ve vodě nebo je půda příliš těžká, kořeny nemohou dýchat a listy žloutnou. Omezte zálivku.
2. Rez slézová: Zkontrolujte spodní stranu listů, zda tam nejsou hnědé tečky. Pokud ano, jedná se o houbovou chorobu (viz sekce o nemocech).
3. Přirozený proces: U starších rostlin mohou spodní listy přirozeně žloutnout a opadávat vlivem stínu z horních pater rostliny.

Máme pro vás dobrou zprávu – slézovec není jedovatý. Je bezpečný pro děti, psy i kočky. Jeho květy jsou dokonce jedlé a dají se využít jako atraktivní ozdoba dezertů nebo letních salátů. Nemusíte se tedy bát umístit ho kamkoliv v zahradě.

Slézovec je vytrvalý maratonec v kvetení. První vínové květy se objevují obvykle v červnu a rostlina pokračuje v nakvétání přes celé léto (červenec, srpen) až do září či října, dokud ji nezastaví první chladné dny. Díky tomu patří k nejdéle kvetoucím dominantám letních a podzimních záhonů.

Rozhodně ano! Květy slézovce 'Burgundy Wine' jsou bohaté na nektar a pyl, takže fungují jako magnet pro včely, čmeláky i motýly. Vysazením této rostliny významně podpoříte biodiverzitu ve vaší zahradě.

Ano, slézovec se často chová jako krátkověká trvalka nebo polokeř. Obvykle vydrží v dobré kondici 3 až 5 let. Poté může rostlina začít dřevnatět, vyholovat odspodu a méně kvést. V té době je vhodné ji nahradit novou sazenicí nebo si ji včas namnožit pomocí řízků, abyste o tuto krásku nepřišli.

Tento kultivar je poměrně bujný a rychle rostoucí. Během jedné sezóny dokáže vytvořit keř o výšce 1,5 až 2 metry. Do šířky se může rozrůst i přes jeden metr.

Obvykle má stonky dostatečně pevné a dřevnatějící, takže oporu nepotřebuje. Pokud ho však vysadíte na větrnější místo nebo ho na jaře málo seříznete, může mít tendenci se 'rozvalovat'. V takovém případě mu jednoduchá opora nebo svázání prospěje.

Zálivku přizpůsobte počasí a stanovišti:

• Po výsadbě: Zalévejte pravidelně, dokud rostlina dobře nezakoření.
• Vzrostlá rostlina: Je poměrně tolerantní k suchu, ale pro bohaté kvetení ocení mírnou, pravidelnou zálivku během horkých letních dnů. Půda by měla mezi zálivkami proschnout.
• Pozor: Nikdy nenechávejte rostlinu dlouhodobě stát v bahně, nesnáší přemokření.

Ano, a je to dokonce velmi doporučeno! Díky tomu, že je rostlina citlivější na silné mrazy, je nádobové pěstování ideálním řešením pro většinu zahrad v ČR.

Zvolte dostatečně velký květináč (alespoň 10–15 litrů pro dospělou rostlinu) s dobrým odtokem vody. Na dno dejte drenážní vrstvu (štěrk nebo keramzit), aby kořeny nestály ve vodě. Nezapomeňte, že v nádobě substrát rychleji vysychá, takže v létě bude vyžadovat pravidelnější zálivku.

Jelikož se jedná o rostlinu s mrazuvzdorností do cca -10 až -12 °C (zóna 8b), vyžaduje v Česku určitou péči.

Pěstování v záhonu: Pokud bydlíte v nejteplejších oblastech republiky (např. jižní Morava), vysaďte ho na chráněné místo a na zimu k kořenům přihrňte vysokou vrstvu mulče, listí nebo chvojí. Nadzemní část může namrznout, ale na jaře často obrazí z kořenů.

Pěstování v nádobě: Nejjistější metodou je pěstování ve velkém květináči. Před příchodem silnějších mrazů přeneste rostlinu do světlé, bezmrazé místnosti (garáž, zimní zahrada), kde teplota neklesá pod nulu. Zálivku v zimě omezte na minimum.

Méně je v tomto případě více. Slézovec preferuje chudší půdy. Pokud ho budete příliš hnojit (zejména dusíkem), vytvoří obrovské množství listů na úkor květů a pletiva budou měkká a náchylná k mrazu a chorobám. Stačí na jaře přidat trochu kompostu nebo použít hnojivo pro kvetoucí rostliny s vyšším obsahem draslíku v poloviční dávce.

Řez je pro tuto rostlinu naprosto klíčový, aby si udržela pěkný tvar a bohatě kvetla. Provádí se hlavně na jaře (březen/duben), jakmile pominou největší mrazy, ale rostlina ještě nezačala bujně rašit.

• Hluboký řez: Nebojte se říznout hluboko. Zkraťte loňské výhony na výšku cca 30–40 cm nad zemí. Rostlina velmi rychle obrazí a vytvoří kompaktní keř plný květů.
• Odstraňování odkvetlých květů: Během léta můžete průběžně odstraňovat odkvetlé části, čímž podpoříte násadu nových poupat až do podzimu.

Slézovec je obecně odolná rostlina, ale jako zástupce čeledi slézovitých (stejně jako ibišek nebo topolovka) může mít dva hlavní nepřátele:

1. Rez slézová (Puccinia malvacearum): Projevuje se jako rezavé či hnědé puchýřky na spodní straně listů. Napadené listy včas odstraňte a spalte (nedávejte do kompostu). Preventivně pomáhá vzdušné stanoviště.
2. Mšice a svilušky: Mohou se objevit na mladých výhonech, zejména v suchém a horkém počasí. Lze je spláchnout proudem vody nebo použít přírodní postřik na bázi oleje či mýdla.

Ano, stonky s poupaty a květy lze použít k řezu. Ve váze vypadají velmi efektně díky své syté vínové barvě a vydrží několik dní, přičemž postupně nakvétají další poupata. Stříhejte je ideálně ráno, kdy jsou stonky plné vody, a ihned je vložte do vody.

Slézovec Lavatera x clementii je milovníkem slunce. Vyberte mu stanoviště, kde bude mít:

• Plné slunce: Potřebuje ho pro bohaté kvetení a pevné stonky.
• Závětří: Ačkoliv má pevné stonky, silný vítr by mohl vysoký keř poškodit, obzvláště v zimě.
• Propustnou půdu: Nesnáší přemokření, které vede k uhnívání kořenů.

V tomto je slézovec velmi skromný. Nejlépe se mu daří v lehčí, propustné, písčité až hlinité půdě. Nevyžaduje a dokonce ani nemá rád příliš humózní a těžké jílovité půdy, kde se drží voda.

Chudší půda mu vyhovuje více – rostlina je pak kompaktnější, stonky lépe vyzrávají (dřevnatí) a jsou odolnější vůči mrazu. V příliš výživné půdě sice bujně roste do listů, ale může méně kvést a být náchylnější k poléhání.

Protože se jedná o hybrid (Lavatera x clementii), ze semen by vám nevyrostla stejná rostlina (a navíc semena často nevytváří). Nejlepším způsobem je řízkování:

Během léta (červen/červenec) odeberte polovyzrálé vrcholové řízky (cca 10 cm), odstraňte spodní listy a zapíchněte je do směsi písku a rašeliny nebo perlitu. V teple a vlhku zakoření během několika týdnů a do zimy si vypěstujete mladé sazenice, které snadno přezimujete v bezmrazé místnosti.