Margaréta Polaris

Odrůda 'Polaris' patří mezi vzrůstnější formy, dorůstá výšky obvykle 80–90 cm (v dobrých podmínkách i metru). Vzhledem k výšce a velkým květům může být náchylná k poléhání, zejména po silném dešti nebo větru. Doporučuje se proto umístit k ní nenápadnou kruhovou oporu nebo ji sázet do hustší výsadby, kde se rostliny opírají o sebe.

Kopretiny nejsou extrémně náročné na živiny, ale pro bohaté kvetení hnojení ocení.

• Na jaře: Zapravte do půdy kolem rostliny vyzrálý kompost nebo použijte plné hnojivo pro trvalky (např. Cererit).
• Během sezóny: Můžete přihnojit hnojivem s vyšším obsahem draslíku a fosforu pro podporu květů. Vyhněte se nadbytku dusíku – rostliny by pak byly vytáhlé, poléhaly by a méně kvetly.

Kopretina 'Polaris' je mrazuvzdorná trvalka, ale její největším nepřítelem v zimě není mráz, ale vlhkost.

1. Na podzim odstraňte suché stonky (nebo je ponechte jako ochranu a ostříhejte až na jaře, což je šetrnější).
2. Na zimu k rostlině nehrňte těžkou zeminu ani listí, které by drželo vlhkost a způsobilo hnilobu krčku.
3. Ideální je lehké zakrytí chvojím, které umožní cirkulaci vzduchu.

Největším nepřítelem jsou slimáci, a to zejména u čerstvě rašících jarních výhonů. Mohou rostlinu zlikvidovat přes noc.

• Ochrana: Použijte bariéry proti slimákům, ekologické granule (ferramol) nebo ruční sběr.
• Druhým častým problémem jsou mšice na stoncích a poupatech. Pokud je napadení silné, použijte mýdlový roztok nebo vhodný insekticid.

Ano, řez je velmi prospěšný.

• Průběžně: Odstraňujte odkvetlé květy s částí stonku. Podpoříte tím tvorbu nových poupat a prodloužíte dobu kvetení.
• Po hlavním kvetení: Můžete provést hlubší zpětný řez (úplný řez), který podpoří vitalitu rostliny, zpevnění trsu a často vede k opakovanému nakvétání na konci léta.

Pokud k vám sazenice dorazila z chráněného prostředí (skleníku), je nutné ji na venkovní podmínky zvykat postupně, aby neutrpěla šok ze slunce nebo chladu:

1. První dny: Umístěte rostlinu do polostínu a chraňte ji před přímým poledním sluncem a silným větrem.
2. Zálivka: Zkontrolujte substrát a v případě potřeby zalijte, ale nepřemokřete.
3. Výsadba: Po 3–5 dnech otužování ji můžete vysadit na trvalé stanoviště.

Tato kopretina je milovnicí slunce. Vyberte jí plně osluněné místo. Co se týče půdy:

• Měla by být humózní a propustná (běžná zahradní zemina).
• Pozor na jílovité a těžké půdy: V těch kopretiny často trpí, v zimě uhnívají a bývají krátkověké.
• Pokud máte těžkou půdu, vylehčete ji před výsadbou pískem nebo drobným štěrkem pro lepší drenáž.

Ano, je to vynikající rostlina k řezu.

• Kdy sklízet: Květy stříhejte ve chvíli, kdy jsou plně otevřené a mají pevný, hladký středový terč.
• Výdrž: Ve váze vydrží svěží 7–10 dní. Nezapomeňte denně měnit vodu a seříznout stonky, aby déle vydržely.

Sazenice kopretiny 'Polaris' můžete vysazovat na venkovní stanoviště nejlépe od poloviny května, kdy již nehrozí přízemní mrazíky (po 'Zmrzlých'). Pokud máte možnost sazenici chránit netkanou textilií nebo je mírné jaro, lze sázet i dříve (duben). Důležité je, aby půda nebyla promrzlá. Podzimní výsadba je také možná (do konce září), aby rostlina stihla zakořenit před zimou.

Kopretina (Leucanthemum) není považována za vysoce toxickou rostlinu. Je obecně bezpečná pro zahrady s dětmi i domácími mazlíčky. Nicméně, požití velkého množství rostlinné hmoty může u citlivých zvířat (psi, kočky) vyvolat lehké zažívací potíže. U citlivých osob může kontakt s listy způsobit mírné podráždění kůže (kontaktní dermatitidu), proto se při manipulaci doporučují rukavice.

Žloutnutí listů může mít několik příčin:

1. Přemokření: Nejčastější příčina. Kořeny v těžké nebo mokré půdě nemohou dýchat a uhnívají.
2. Sucho: Pokud rostlina dlouhodobě vadne suchem, spodní listy žloutnou a zasychají.
3. Vyčerpaná půda: U starších trsů může jít o signál, že je třeba rostlinu přesadit a rozdělit.

Kopretina 'Polaris' má ráda půdu, která není příliš suchá, ale nesnáší trvalé přemokření.

• Po výsadbě: Zalévejte pravidelně, dokud rostlina pořádně nezakoření.
• Během léta: V horkých dnech dopřejte rostlině zálivku, ideálně brzy ráno nebo večer, aby půda nevyschla na troud.
• V zimě: Zálivku omezte, zimní vlhkost je pro ni nebezpečnější než sucho.

Kopretiny mají tendenci po několika letech (cca 3–4 roky) stárnout, střed trsu dřevnatí a rostlina méně kvete. Řešením je zmlazení dělením:

• Brzy na jaře nebo na podzim trs vykopejte.
• Rozdělte jej rýčem nebo nožem na menší části (každá musí mít kořeny a výhony).
• Starý dřevnatý střed vyhoďte a mladé části z okrajů trsu znovu zasaďte do vylepšené půdy.

Kopretina je královnou venkovských a „cottage“ zahrad. Skvěle vypadá v kombinaci s:

• Vlčími máky (Papaver orientale)
• Zvonky (Campanula)
• Šalvějí (Salvia nemorosa)
• Ostrožkou (Delphinium)
• Rudbekiemi (Rudbeckia)

Tato kombinace zajistí postupné kvetení a krásný kontrast tvarů a barev.

Zatímco příbuzná sedmikráska chudobka (Bellis perennis) je v kuchyni běžná, zahradní kopretiny (Leucanthemum x superbum) se kulinářsky běžně nevyužívají. Ačkoliv nejsou vysloveně jedovaté a mladé lístky některých druhů kopretin se historicky přidávaly do salátů, odrůda 'Polaris' je šlechtěna pro okrasu, nikoliv pro chuť. Doporučujeme se kochat jí raději ve váze než na talíři.